4. kapitola - Chůva

10. července 2014 v 10:47 | Nessa Marlov |  Waneissa
Ahojte všichni (co tohle čtou).. Tak jak si užíváte prázdniny? :) Doufám, že dobře. No nic, tak já se tu nebudu vykecávat - Příjemné čtení! Děkuju za případné komentáře.. :)

Já musela xD




Ta agentka mě dovedla do nějakého pokoje. Pro mé štěstí, už nebyl lékařský. Chodila jsem po tomhle.. obyčejném pokoji a vše si důkladně prohlížela.
V pokoji byly dvě postele s šedivou peřinou a polštářem, skříňka, stolek, jedno špinavé okno. Zdi byly holé a podlahu tvořila dřeva s malým šedým kobercem uprostřed.
"Nevypadá to, že by se Vám tu líbilo," poznamenal někdo ode dveří. Koukla jsem se jeho (mužský hlas) směrem a prohlížela si toho agenta. Tmavě modré oči, vlasy světle hnědé, S.H.I.E.L.D. uniforma, v ruce luk (překvápko) a na zádech toulec. Nadzvedla jsem obočí, on se jenom ušklíbnul a dál si mě prohlížel.
"Máte nějaký problém?" zeptala jsem se a pronikavě se na něj podívala.
"Ne. Vlastně ano a myslím, že ani Vám se to nebude zamlouvat."
Když jsem byla chvilku ticho, tak zase začal mluvit.
"Jsem odteď vlastně vaše chůva," vysvětlil poněkud otráveným hlasem.
"Cože?! Cože?! Tak to už by byla lepší ta asgardská cela," začala jsem se rozčilovat a poslední polovinu věty (vlastně už od konce mého 'Cože?!') jsem si to poznamenávala spíše jen pro sebe.
"To zrovna nebylo milé."
"Nechci být milá."
"A jste si jistá, že umíte být milá?"
"Řekla bych zeptejte se Lokiho, ale přeci jenom na něj nechci upozorňovat." Když zlá tak pořádně. "Jejda, já ho zmínila.," hrála jsem si na nevinnou. Ten agent No name (jak jsem mu začala říkat) byl značně rozčílený.
"Tak už vím, kde se bere ta vaše jedovatost. Člověk by řekl, že když nejste ani příbuzní, tak že se budeme chovat trošku jinak. Ale vy jste oba ..stejní," doslova to vyplivl.
"Loki není zas tak zlý, jak všichni tvrdíte.. jen má svoje mouchy."
"Tak mouchy jo? A to, že ovládal lidi a zničil skoro polovinu New Yorku říkáte pořád jen 'mouchy'?" křikl. Tak lehko se dají lidé vyprovokovat? Celkem polekaně jsem se na něj podívala. Zase se to zapnulo.. Proč to sakra neumím ovládat?
Myslel na ty chvíle, kdy ho Loki ovládal. Jak zradil. A taky.. se chce pořád pomstít Lokimu.
"Je mi líto, co se Vám stalo, agente .."
"Barton, Clint Barton," řekl už klidně. "Nemělo by Vám být líto něco, za co nemůžete."
"Když to není líto mému bratrovi, tak někomu přeci musí být."
"Najednou si nejste podobní," poznamenal spíše pro sebe.
"Něco bych Vám na to řekla, agente Bartone, ale do bych Vám vyprávěla mé soukromí a to snad ani jeden nechceme."
Na to nic neřekl. Chvilka ticha, on stál pořád ve dveřích a vypadal zamyšleně. Nebavilo mě stát uprostřed pokoje a tak jsem si sedla na jednu z postelí.
"Nemáte hlad?"
Obrátila jsem oči v sloup.
"Takže ano," usmál se. První člověk, který se tu na základně usmál. "Tak zamnou," prohlásil a rychlým krokem někam šel. Trošku jsem si poupravila své oblečení, aby nebylo děravé a pospíchala jsem za ním.
"Proč tak pospícháte?"
"Neumím chodit pomalu," řekl a prudce zahnul do prava.
"Jak se tady můžete vyznat?"
"Je v tom systém."
"Ne. Je v tom zmatek."
Pak jsme šli v tichosti do ..jídelny? Asi něco takového. Bylo tu hodně stolů a hlavně hodně lidí. A nejhorší na tom bylo, že se všichni koukali na mě.
Nadzvedla jsem obočí, a když si konečně všichni všimli, že na ně zírám (zpomalenci) tak se vrátili ke svému jídlu. Pokud se tomu dalo říkat jídlo.
Šla jsem za Bartonem k nějaké přepážce, on si začal brát jídlo zatímco já jsem se jen mračila a koukala se.
"Pokud nechcete umřít hlady, tak si něco vemte," řekl potichu. Snad aby se neřeklo, že se baví s tou 'jinou'.
Nic jsem mu neřekla, jen ode mě schytal zamračený pohled. Popadla jsem něco, co vypadalo jako ovoce a pak si vzala pití, které vzdáleně vypadalo jako džus. Clint (ano, Clint) šel k nějakému stolu - od ostatních agentů/lidí (kdo ví, jaký v tom je rozdíl tak ať se přihlásí) daleko (ani tolik ne). Přisedla jsem si k němu. Kam taky jinam?
"Proč si sedáš ke mně?"
"Kam bych měla jako sednout?" zeptala jsem se nechápavě.
"Někam jinam?"
"Aha," hlesla jsem.
A tak jsem vstala, sedla si jinam i s doprovodnými pohledy přítomných. Slušně daleko od Bartona.
Po tomhle okamžiku mi něco začalo docházet.. to, že jsem prostě jiná. Že sem nepatřím. Nechci tu být, ale musím. Což je na tom to nejhorší.
Skoro ihned (když jsem se zvedla od jeho stolu) si k němu sedla nějaká zrzka.
Koukala jsem do toho ovoce, zaseklá v pohybu. Někdo si ke mně přisedl. Nevnímala jsem to, ani jsem nezvedla hlavu, od toho jídla.
"V pořádku, Neisso?" ozval se známý hlas. Simon.
"Myslela jsem, že mě budeš nenávidět."
"Za to, že mě zmlátila holka?"
"Za to, že jsem to vůbec udělala."
"Aha. Ani se nezlobím. Neboj."
Oddychla jsem si.
"Sime..?"
"Ano?"
"Co se mnou teď bude?"
"Neměl bych ti to říkat."
"Dobrá, promiň."
"Hele. Nech mě domluvit.. Ale, že si to ty tak ti to prozradím."
"Poslouchám."
Trošku se ke mně naklonil a ztišil hlas.
"Rada, ani Fury, neví momentálně co s tebou. Prozatím tě, jak už víš, bude hlídat Barton. Než se rozhodnou, tak budeš trávit čas ve svém pokoji anebo tady v jídelně. Jo a když tak, ta zrzka je Natasha Romanovová."
"To..To nebudu moct jít ani ven?"
Zavrtěl hlavou.
"Jde sem tvoje chůva," zasmál se trochu Sim.
"Neměl by si vtipkovat," řekla jsem, ale sama jsem se musela usmát.
"Můžete jít anebo se tady dál bude bavit s agentem Andersonem?"řekl poněkud podrážděně.
"Já myslím, že mohu jít," řekla jsem a věnovala Clintovi chladný pohled. "Tak zas někdy Simone."
Sim jen přikývl.
"Takže Simon jo?"
"Nemáte nic jiného na práci, než se starat o můj život?"
"Momentálně to je moje práce."
"Super, tak to jsem teda fakt šťastná."
Chvilku jsem nechala 'zaplou čtečku myšlenek' a hledala něco čím bych ho mohla umlčet. Ale nechtěla jsem být krutá.
"Jo, taky tak vypadáte," řekl ironicky.

Přestala jsem mu odpovídat, došli jsme na pokoj a já si sedla na postel. Koukla jsem se na ten samý bod na zdi - vlastně na bílou barvu. A taky na všechno ostatní, jen ne na něj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | Web | 10. července 2014 v 12:07 | Reagovat

Skvěle! :D Dám si tě na seznam. Pokud nevadí. :-)

2 Nessa Marlov Nessa Marlov | E-mail | Web | 10. července 2014 v 12:14 | Reagovat

[1]: Děkuju! Samozřejmě, že ne.. :D :) Taky si tě 'přidám', jestli nevadí:3

3 Iko Iko | E-mail | Web | 10. července 2014 v 12:42 | Reagovat

Budu se (zase) opakovat, ale je to prostě super..! :-D
-Clint byl nějak podrážděný, když se Waneissa bavila se Simonem. Proč asi... ??? :D

4 Nessa Marlov Nessa Marlov | E-mail | Web | 10. července 2014 v 12:45 | Reagovat

[3]: Děkuju.. No proč asi? :D

5 Wolf Wolf | Web | 10. července 2014 v 22:40 | Reagovat

Už v tom nacházím jistou dějovou linii... :D
Líbí se mi, když někdo z Avengerů žárlí, je to vždycky tak roztomilé... :3 :D
Těším se na další. :)

6 Chane Chane | Web | 11. července 2014 v 14:52 | Reagovat

Začínám to pomalu pobírat a je to super je vtipné jak Clint žárlí a zároveˇje odtažitou chůvou.
Těším se na další :-D

7 Nessa Marlov Nessa Marlov | E-mail | Web | 11. července 2014 v 20:58 | Reagovat

[5]: To jsem ráda :D Děkuju moc :)

[6]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama